Želvičkář

Přijde žena za doktorem a chce si nechat zvětšit prsa. Doktor jí poradí, ať se každý den v 18.00 hod. svlékne, začne si prsa hladit a zpívat si: „Rozvíjej se, poupátko...”
Žena pak sedí v tramvaji a najednou jí zapípá budík. Svlékne se, začne se hladit a zpívat: „Rozvíjej se, poupátko...”
A muž vedle ní: „To už je šest hodin? Vysoký jalovec...”

Doktor končí prohlídku pacienta slovy: „Jediné nemůžu pochopit. Jak jste stihnul dostat se až ke mně?”

„Pane doktore, dnes se mi zdálo, že jsem lidojed a s celým kmenem jsme snědli ženu, která byla hrozně podobná mojí manželce.”
„Ale to nic, uvolněte se, to byl jen sen!”
„Ano? A kam se podle vás dnes poděla moje žena?”

Na lavičce v parku sedí blázen. Vždy škrtne sirkou, sfoukne ji a říká: „Ta funguje, tu si schovám!”

Lékař proklepává pacienta, přikládá mu na hrudník stetoskop, poslouchá, kroutí hlavou a nakonec konstatuje: „Buď jsem hluchej, nebo už nežijete.”

K doktorovi přijde kovář se škaredě pochroumanou nohou. Doktor se ho ptá, co se mu stalo. Kovář: „Před 36 lety jsem přišel sem do města do učení ke starému mistru Vávrovi.”
„Mluvte k věci, tu nohu snad nemáte takhle 36 let.”
„No to ne, ale souvisí to s ní. Mistr měl překrásnou dceru. Když jsem se první noc ukládal ke spánku, přišla za mnou a sladce se mě zeptala, jestli něco nepotřebuji. Já jsem ji ujistil, že ne. Druhý večer přišla zase, v tenké noční košilce, a zase se mě ptala na totéž. Já jí řekl, že se mám výborně a neschází mi vůbec nic. Další večer přišla skoro až za tmy, neměla na sobě naprosto nic. Zeptala se, jestli pro mě může něco udělat a stěžovala si, že je jí zima. Já jsem jí řekl, že mi nic nechybí, že si kvůli mně nemusí dělat starosti a mrznout, ona se rozbrečela a práskla dveřmi.”
„Prosím vás, řeknete mi už konečně, co se vám stalo s nohou?”
„No vždyť vám to říkám. Dneska ráno mi došlo, co tím tenkrát myslela a jakej jsem byl vůl, praštil jsem vzteky pětikilovým kladivem do zdi, ono odskočilo a přerazilo mi tu zatracenou nohu!”

Zácpa: „Pozor, důležité hlášení! Vyprazdňovací proces začíná za tři, dva, jedna... Tři, dva, jedna... Tři, dva, jedna...?”

„Choďte na procházky do přírody,” poradil staříkovi doktor, „lépe tak zapomenete na své bolesti.”
„Opravdu?” podiví se starý pán. „Tak já to teda zkusím, když říkáte... a snad zapomenu i na tu zlomenou nohu!”

Chlap přiběhne v noci k blázinci a začne vší silou bušit na dveře a řvát: „Pusťte mě dovnitř, já jsem se zbláznil!”
Ze dveří vyleze vrátný a zařve na něj: „Člověče, je půl třetí v noci, vy jste se zbláznil!”

Přijde srandista do ústavu pro hluchoněmé: „A znáte tenhle?”